O vaření

Houbová omáčka

Na klasickou českou kuchyni si u nás moc nepotrpíme. Ne, že by nám domácí nechutnalo, ale obecně vzato, většina českých pokrmů je příliš kalorická a ještě ke všemu jejich příprava neúměrně dlouho trvá. Jak říkával můj dědeček: "Člověk to půl dne vaří, za deset minut zblajzne a ještě aby potom hodinu myl nádobí". Přesto ale tu a tam do české receptury hrábnu, třeba abych udělala houbovou omáčku. Většinou už den předtím uvařím silnou hovězí polévku a s nasazením života uchráním trochu vývaru a hlavně maso. Samotná omáčka moc práce nedá, zejména, když jí mohu dělat z čerstvých hub, pak je skoro hned. Musím-li použít sušené, je to pracnější. To naberu asi dvě hrsti sušených hub, propláchnu je na cedníku a dám vařit do osolené vody, k tomu 1 cibulku a oříšek másla. Vařím pod pokličkou asi půl až třičtvrtě hodiny. Houby rozsekám a zaliji včerejším polévkovým vývarem a částí té vody, ve které se vařily. Uvedu do varu a zahustím domácí máslovou jíškou. Vím, že mladé hospodyňky se teď ofrní - ta práce s tím a smradu po kuchyni, když se dá jíška koupit hotová. Dá, ale prostě - není to ono! Od včera vařené maso z polévky mohu prohřát přímo v omáčce, ale čistě z estetických důvodů ho většinou ohřívám na pařáku. Ano, ohřát ho v polévce by samosebou bylo nejlepší, ale ta v takovém případě je už dávno zbaštěná. Nejvíc nám houbovka chutná s pořádným houskovým knedlíkem, ale kalorie, kalorie, honem utečte! Většinou ji raději servíruji s bramborem.

posted by Giovana @ 1:26 AM