O vaření

Vepřové ve sladkokyselé omáčce

Nikdy jsem nepřišla na chuť sladkokyselým pokrmům. Když maminka uvařila k masu okurkovou omáčku, kterou zbožňoval můj otec, loutala jsem knedlíky s masem jen tak nasucho a dokázala jsem odolat spojené kritice a hubování obou rodičů. Přece - to dá rozum, buď má být něco kyselé nebo sladké! Ovšem k dovršení mé životní smůly manžel je z domova na podobné kuchňské excesy navyklý a syn se zvrhl asi zčásti po otci, zčásti po dědovi. Jim oběma ulahodím papáním, na které jsem dostala návod od své kamarádky Oly. Nazývý to prostě a výstižně "vepřové ve sladkokyselé omáčce," no, nač nějaké serepetičky s extra jmény! Ve skutečnosti se to velice blíží čínskému jídlu. Vepřovou kýtu nakrájím na kostičky asi 3 cm a pomíchám v těstíčku (1 vejce, lžíce hladké mouky, trochu solamylu a špetka mletého zázvoru). Maso se rychle osmahne na pánvi na oleji. K němu podávám zásadně suchou rozsýpavou rýži. A omáčku vyrobím z 1/4 l. hovězího vývaru (může být i z kostky, ale pravý je lepší), do něj nadrobno pokrájím 2 stroužky česneku. Vůbec nešetřím sojovou omáčkou! Přidám šťávu z celého citronu, 1/4 hodiny vařím, zahustím solamylem. No a protože mým mužským tolik šmakuje, já, ženská nešťastná, co nemá ráda sladkokyselé, přenechá omáčku jim a sama si na rýži a maso zase nedá nic!

posted by Giovana @ 8:37 AM