Monday, February 25, 2008

Pivoňky


To si ještě počkám, než mi na chalupě před oknem rozkvetou pivoňky. Ale když k tomu dojde, je to hotový zázrak. Přiznám se, že pivoňky miluji a proto jich mám hodně. Hodně keřů, ale i hodně druhů. Na dlouhém záhonu před domem se mezi ostatními trvalkami střídají rané, křehce vypadající pivoňky růžové s pozdní, temně cyklámovou odrůdou. Na nepravidelném záhonu pod kuchyňskými okny spolu sopeří tytéž cyklámové květy s bílými, jakoby napudrovanými tvářemi druhu Lady Anne. Tyto dva druhy ženou do květů skoro současně, daly by se v kyticích dokonale střídat, nejkrásnější ale je, když do jedné místnosti rozestavím několik váz a v každé je jen od jedné barvy. Na světlá místa planoucí cyklámové, do temných zákoutí ty bílé. Růžové rané pivo%nky jsou potvůrky, solitery. Kvetou o hodně dřív a ještě ke všemu se vůbec nehodí k řezu. Ve váze během několika hodin rozpuknou v obrovské neestetické koruny, vypadá to trochu jako by ve váze stály kankánové tanečnice na hlavách a ty své typické nařasené sukně neměly právě v nejlepším pořádku. I na záhonech brzo opadají a nechávají po sobě záplavy nepěkně zahnědlých okvětních lístků, zejména po dešti. Časem sice odkvetou všechny keře, ale i tak zůstanou jejich zelené koruny listů a zdobí. Ale kdeže teď pivoŇky, ani kvíteček, ani lísteček z nich. Leda tak nějaké ta bledule nebo sněženka!

0 Comments:

Post a Comment

<< Home