Tuesday, September 11, 2007

Špenátový závin


Tuším jsem se už několikrát zmiňovala, že moji chlapi (míněno manžel + dospělý syn, kterého žádná ženská, bohužel, zatím nechce) nejsou vysazení na zeleninu - a to v jakékoli úpravě. Ne že by nadávali, rámusili, prostě dělali doma vysloveně dusno, když uklohním něco zdravě zeleninového, oni dokážou naštvat daleko víc, protože takové pokrmy prostě tiše sabotují. Najednou je jim u stolu nějak nevolno, právě nemají hlad, něco na ně asi leze, včera museli sníst v kantýně něco zkaženého... (výmluv ovládají na mandele!) a za chvíli je najdu, jak se někde v koutě svorně dojídají zavináči nebo sardinkami v tomatě se spoustou cibule. Za ta léta mám ovšem vymakáno, co ta moje dvojka zbaští bez protestů, i když to zavání zeleninou. Je to jednoduché, zároveň to musí i nějak "smrdět masem". Takový závin se špenátem mi například projde vždycky. A to těsto na něj koupím hotové! (To by mi mohli políbit šos, abych se zadělávala a překládala a válela s pravým listovým domácím!) I špenát poslouží většinou mražený, míním špenátový protlak. Ten nechám mírně rozmrazit a potom ho v kastrolku trochu provařím, osolím a hlavně dochutím spoustou česneku. Někdo dává do špenátu na zahuštění ještě máslovou jíšku nebo dokonce vklepne vajíčko, ale to já nedělám nikdy. Prostě v tomto případě nechám směs svařit na tu správnou hmotu, která se bude na těsto dobře natírat a nebude vytékat. Špenát nechám prochladnout a mezi tím si vyválím placku jako na normální, třebas jablečný štrůdl. Placku natřu špenátovou směsí a!!! tohle je důležité a mám několik možností: buď jde o obyčejnou záležitost, tak doprostřed nakladu jen vídeňské nebo sýrové párky. Nebo celou vrstvu špenátu pokladu plátky šunky a navrch přidám sýr. Nebo použiji vařené uzené, popřípadě kousky anglické slaniny. V každém případě okraje placky potřu rozšlehaným vajíčkem, těsto zavinu a šup s tím na plech (nejčastěji na pruh pečícího papíru, protože to je jedna z moderních vymožeností, která je mi po chuti. Ale když mi papír dojde a zapomenu další roli koupit, plech klidně po starodávnu vymažu tukem a vysypu moukou, ovšem jen v těch místech, kde bude ležet závin, okolo by se to potom jinak pálilo a smrdělo.) Že zbylým vajíčkem potřu celý závin, to snad není třeba dodávat. Maličko ještě navrchu těsto posolím a pokud jsem nevolila verzi se šunkou a sýrem uvnitř, většinou posypu ještě horký a dozlatova upečený závin strouhaným sýrem (postačí obyčejný eidam) po celém povrchu a ještě chviličku zapeču. Takto uplacírovaný špenát mi na jídelníčku projde. A dokonce s úsměvem, pokud je ten závin k večeři, předchází ho silná hovězí polévka s nakrájenými kousky masa a za ním následuje nějaká ta sklínka příjemně vychlazeného bílého vína. Musím ovšem upozornit, že v takovém případě mám stejně navrch já. Sice se mořím s polévkou i závinem (a dokážu se tvářit tak, abych tuto oběť dosti zdůraznila) ale do polévky potom nacpu také spousty vařené zeleniny a toho masa do ní nakrájím docela maloučko. Většinu pečlivě schovám do lednice někam dozadu, aby nebylo těmi mými žrouty objeveno a tam čeká na jídlo do příštího dne.

0 Comments:

Post a Comment

<< Home