O vaření

Králičí svíčková

Netrvám na tom, že se u nás musí každou neděli skvít na stole nějaká hutná krmě a ještě k tomu čerstvě upečený moučník ke kávě, taková hospodyňka nejsem, ale občas ke klasickému svátečnímu obědu sáhnu, jaksi pro tradici. Dnes jsme si dali králíka se svíčkovou omáčkou. Někdo se s přípravou svíčkové s prominutím srabí tak složitě, že bych z toho umřela, já to zas tak neprožívám a s králíkem je to vlastně jednoduché. Králíka opláchnu, překrojím na dvě půlky (předek a zadek), ze všech stran ho osolím a umístím ho do hlubokého litinového pekáče s víkem. (Králíka půlím proto, že vcelku se do toho pekáče nevejde). Pokapu ho trochou rozpuštěného másla. Nahrubo nakrájím očištěnou zeleninu - asi čtyři velké mrkve, středně velký celer, petržel a cibuli. Tohle všechno naházím na rozpůlenou mrtvolku, přidám asi 5-6 bobkových listů, 20 kuliček pepře, 5 kuliček nového koření a 5 jalovců a vše zaleju horkou vodou, do které jsem přidala asi lžíci octa. Pekáč dám do chladu a nechám odstát - většinou večer všechno naložím, druhý den ráno peču. Napřed odklopené, potom dusím pod poklicí, nakonec dopékám - všechny fáze asi 1/3 z celkového času. Měkké maso vyjmu, přendám je do menšího pekáčku a šoupnu zpět do trouby aby nevychladlo, zeleninu se zbytkem šťávy nechám natolik ochladnout, abych z ní mohla vybrat na lžíci všechno koření. Ostatek rozmixuji, naliji do kastrolu, přivedu do varu a asi minutu promíchám s 1 smetanou, ve které jsem rozmíchala asi 2 malé lžičky hladké mouky. Dochutím - a jdu servírovat. Králíka podávám rozporcovaného na míse a ozdobeného plátky citrónu. Na množství zkonzumované omáčky naše klasická omáčková nádoba nestačí, takže ji supluje hluboká nerezová miska většího objemu, houskové knedlíky (které hravě uvařím mezi pečením králíka), servíruji v další nerezové míse, ale na pařáku, aby se zespodu neopotily. Netřeba snad dokládat, že ke slušné svíčkové patří kopeček šlehané smetany (kterou v tomto případě v příslušné nádobě ochotně uvrtí lačně slintající muž či syn) a brusinkové želé (které v naší situaci nahrazují takzvané "falešné brusinky" - želé ve značném množství vyrábím z nadnormativních kilogramů červeného rybízu z naší venkovské zahrady). No a k pití se takovou ambrózii sluší zapíjet výhradně nektarem, manžel tedy velmi ochotně sáhne do své vinotéky a vytasí se lehkým červeným! Nedělejte si jen chutě, uvařte si!

posted by Giovana @ 12:02 PM