Jednoduchý letní salát
Každému člověku, který zatím přežil nápory tropického vedra, mohu poradit pro jeho vlastní dobro jen jedno: upravit v tomto období stravu! Pokud někdo očekává, že mu potom přestane být tak nepohodlně horko, patrně se mýlí. Naproti tomu lidé, co jsou ochotni se v horkých dnech klidně ládovat knedlíky s vepřovým mají šanci, že si ve vedru zadělají na pěknou mrtvičku, ne-li něco horšího. Létu, horku, sluší lehké a jednoduché stravování. Tuto moudrost pumpuji do svých chlapů celé roky, i když se oni se mlsně ohlížejí po něčem pádnějším k snědku. Je to ale pouhopouhá rozežranost a síla zvyku. Jestliže místo klasického jídla vyrobím velkou mísu zeleninového salátu, přidám něco k tomu a na zakousnutí pro každého pár čtvrtiček chleba, nikdo nemůže vstávat od stolu hladový! Tu máte příklad naší letní večeře pro tři osoby: vyperu, roztrhám a do nerezové mísy naházím 1 růžici hlávkového salátu. Přikapu trochu worcestrové omáčky a opravdu jen trošičku olivového oleje. (Nerezové mísa umatlaná od oleje se udržuje v lepší čistotě než stejně použitá mísa z plastu). Salát promíchám a rozdělím na talíře. Spravedlivý podíl 1 konzervy tuňáka ve vlastní šťávě (ne toho v oleji, ten je moc mastný), naaranžuji doprostřed každé porce. (Záleží na tom, jak kvalitní tuňákovou konzervu zvolíte, ale garantuji, že klidně postačí i nejlevnější "drť". Já ji přecedím přes síto a šťávu s troškou přidaného masa uplacíruji do misky vděčnému kocourovi, je po tom jako posedlý). Okolo "rybí hromádky" rozložím na každém talíři 1 vejce uvařené natvrdo. Rozdělené na 6 dílků rychlokraječem to vypadá báječně. Dál přidávám ingredience podle fantazie: většinou něco rajčete, něco salátové okurky, pár kostiček sýra eidamu nebo malinko nadrobeného balkánského sýra, ředkvičky, různobarevné papriky... K tomu tenké plátky chleba nebo může být i tmavý toustový chléb, mírně opečený. K takovéto lehké večeři vás jen osvěží a neskolí sklínka dobrého bílého vína, rozumí se, že řádně vychlazeného. A nemusíte se stydět, že takhle večeříte až kolem půl osmé při televizních zprávách, my to děláme také tak!
Trocha historie
Patlání jednotlivých potravin dohromady a vytváření pokrmů je snad staré jako lidstvo samo. Snad jen ti pradávní lovci mamutů nemachrovali a když obrovského skoroslona v jámě utloukli kyji, rozřezali jeho maso na kousky a baštili jen tak. Později už začalo vystupovat do popředí vaření, kombinace toho či onoho, aby vzniklo něco docela jiného. Ozvěny této snahy objevíte i v leckterých románech. A někdy se nestačíte divit, co všechno kdysi lidé na vyživení svého těla vymysleli, co už současnost zase zapomněla či dokonale zavrhla. Tuhle jsem vzala do ruky 8. část románu o markýze Angelice, která se jmenuje V pokušení. A tam jsem našla zmínku, že na jakési párty se "podávalo jídlo podle prastarého receptu, který je rozšířený mezi Holanďany na pobřeží Hudsonu od Nového Amsterodamu až po Orange". A zde čtěte: to se do hrnce nalily dva galony nejlepší madeiry, tři galony vody, přidalo se sedm liber cukru, jemný ovesný šrot, koření, hrozinky a citróny. Tato směs se podávala vařící v obrovské stříbrné míse, která stála uprostřed stolu a každý návštěvník si stříbrnými lžícemi nabíral toto posilující jídlo... No řekněte, nedali byste si také? Mne by aspoň vůbec nevadilo, že k té madeiře a hrozinkám hltám také šrot jako to boží hovádko.
Rychlé hovězí plátky
Málo platné, maso je maso, říkají si doma ti moji. A já, koneckonců, také. Človek může potraviny střídat, vařit vynalézavě, snažit se žít zdravě, ale nějaká ta flákota v některých domácnostech prostě být musí a to dost často, jinak je zle. Nejraději připravuji takové maso, které je rychlé - kuřecí, případně vepřové. Ale občas klidně sáhnu i po hovězím. Na to mám jeden dobrý recept, když se dodrží, maso je pak opravdu velmi rychle hotové. Chce to hovězí roštěnec. Z něj musíte nakrájet plátky, osolit, opepřit, zakápnout trošku citrónem a potřít olejem. Takto připravené plátky musí asi dvě hodiny odpočívat, nejlépe mezi dvěma talíři. Před přípravou ještě nakrájím 1 větší cibuli a několik stroužků česneku. Maso po obou stranách rychle opékám, přidám česnek i cibuli, když to všechno skoro je, přidám maličko vody a dodusím pod poklicí. Kdo má rád maso poněkud krvavé, stačí mu jen proces opékací. Hovězí plátky podávám s majonézovými omáčkami, někdy s bramborem, jindy stačí jen hromádka křupavých topinek. A komu se tato varianta zdá příliš nezdravá, může to udělat jako moje kamarádka. K takto připravenému masu servíruje zeleninový salát a na sucho opékané plátky toustového chleba. Musím uznat, že i tak je to výborné!!!
